Autor: cenazaklim

Cenu za komunikaci změny klimatu, kterou každoročně udělují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky, letos získal klimatický zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba. Svou novinářskou dráhu začínal jako sportovní reportér, v letech 2017–2023 působil jako zpravodaj veřejnoprávního rozhlasu ve Spojených státech a nyní se věnuje především událostem souvisejícím se změnou klimatu. Organizátoři letos poprvé udělili také cenu „Inspirace ze zahraničí“, jejíž laureátkou se stala zpravodajka BBC v Nizozemsku Anna Holligan.

Hlavní cena

„Cena za komunikaci změny klimatu za rok 2024 se udílí Janu Kalibovi za vysokou úroveň klimatického zpravodajství z domova i ze světa, které je přístupné širokým vrstvám posluchačů a zároveň nepostrádá hloubku a kontextualitu; a za etablování klimatické změny jako průřezového tématu, které se postupně stává součástí vzdělávání pracovníků médií,“ píše se ve zdůvodnění nominačního výboru.

Na slavnostním předání v Knihovně Václava Havla v Praze ocenila Učená společnost laureáta ceny peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků, kdy byli oceněni: klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla a tým Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021), polární ekoložka Marie Šabacká (2022) a Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) (2023).

Čestné ocenění

Organizátoři letos poprvé udělili čestné ocenění „Inspirace ze zahraničí“. Získala ho Anna Holligan, britská novinářka a zpravodajka veřejnoprávní BBC v Nizozemsku, autorka projektu News from the Cycle Path a spoluzakladatelka The Bike Bureau, za „mimořádné úsilí o autentickou komunikaci a prosazování inovativních a udržitelných řešení při produkci zpravodajství, a to při zachování nejvyšších standardů žurnalistiky.“

V minulých letech organizátoři udělili čestné ocenění za celoživotní přínos ekologovi, vysokoškolskému pedagogovi a bývalému ministrovi životního prostředí Bedřichu Moldanovi (2021) a genetikovi a molekulárnímu epidemiologovi Radimu Šrámovi (in memoriam 2022); za mimořádný počin vedoucímu vzdělávacího centra TEREZA Petru Danišovi za knihu „Klima je příležitost” a sociologovi Vojtěchu Peckovi za knihu „Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací” (oběma v r. 2023).

Programem v Knihovně Václava Havla provázela redaktorka Českého rozhlasu Plus Daniela Vrbová. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek oceněných a jejich diskuse s laureátem za rok 2021 Ondrášem Přibylou, zakladatelem a ředitelem organizace Fakta o klimatu, je k dispozici na YouTube: https://bit.ly/cenaklima24

Cena za komunikaci změny klimatu je určena vědcům/kyním a expertům/kám, kteří/ré působí v českém veřejném prostoru. Nejedná se o novinářskou cenu, je jen shoda okolností, že oba letošní laureáti působí v médiích. V komunikaci tohoto tématu naplňují vysoká odborná kritéria porozumění komplexní problematice a práce s daty.

Projekt společně organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli hlavní ceny rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Cílem ocenění je přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Ocenění má také přispívat k přemosťování názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

Background

„Změna klimatu způsobená člověkem vede k rozsáhlým a rychlým změnám v atmosféře, oceánech, kryosféře a biosféře a způsobuje velké množství extrémních povětrnostních jevů. Celosvětové emise skleníkových plynů vzrostly v letech 2021–2022 o 1,2 % a dosáhly 57,4 miliardy tun ekvivalentu CO2. Rok 2023 byl s velkým odstupem nejteplejším rokem v historii. Rekordních hodnot dosáhl objem tepla v oceánech, zatímco arktické a antarktické zalednění bylo na historickém minimu. Také teploty v první polovině roku 2024 byly rekordně vysoké.

Lidé na všech kontinentech zažívali extrémní povětrnostní jevy, od spalujících veder ve velké části Asie a sucha na jihu Afriky až po rekordní záplavy v jižní Brazílii a bezprecedentní hurikán Beryl v Karibiku. Stále častější výskyt nebezpečných povětrnostních extrémů a jejich ničivé dopady na obyvatele zdůrazňují nutnost bezodkladných a ambiciózních klimatických opatření,“ uvádí se v nejnovější souhrnné zprávě OSN United in Science¹.

###

Jan Kaliba, zpravodaj ČRo: „Změna klimatu má tisíce podob a nabízí tisíce příběhů, promlouvá k nám skrze povodně, pomrzlou úrodu jablek, zrušenou Jizerskou padesátku nebo snahu lidí zateplovat si bydlení. Každý novinář je proto v dnešní době tak trochu klimatickým novinářem. Není ale snadné si to připustit, není snadné se v tomzorientovat, není snadné poprat se s komplikovaností tohoto tématu a s klimatickými mýty a dezinformacemi, kterými se to ve veřejném prostoru jen hemží. Není snadné balit změnu klimatu do srozumitelných a stravitelných příběhů. Cenu proto přijímám s velkou úctou ke všem novinářským kolegům, kteří se tématu změny klimatu v Česku dlouhodobě věnují, a s díky Českému rozhlasu, že se rozhodl zřídit pozici klimatického zpravodaje a pomoci tomu, aby toto naléhavé téma více zdomácnělo v české veřejné debatě a aby se informování o něm stalo mainstreamem.“

Anna Holligan, zpravodajka BBC v Nizozemsku: „Vyprávění autentických příběhů má v komunikaci o klimatu transformační efekt. Sdílením zkušeností ze své osobní cesty se snažím posunout narativ zoufalství k naději a otevřít cestu k udržitelnější budoucnosti. Pojďme se navzájem inspirovat ke smysluplné akci pro naši planetu!“

Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi a člen nominačního výboru ceny: „Dnes je čím dál složitější se orientovat v tom, které informace jsou pravdivé a podložené, a které jsou cíleně zabarvené. Ať už z důvodů ekonomického či politického prospěchu, nebo rovnou jako účelové dezinformace. Úrodnou půdou – a zvláště pak v Česku – pro účelové šíření či úpravu informací je i téma změny klimatu, jež je obecně vnímána jako nejzásadnější civilizační výzva. Je dobře, že již pošesté je vyhlášen laureát ceny za komunikaci změny klimatu, a ještě lepší zprávou je, že obstál v silné konkurenci ostatních. Dává mi to naději, že se postoj Češek a Čechů k této zásadní výzvě může opírat o kvalitní a srozumitelné zdroje!“

Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ, český zástupce v IPCC, první laureát ceny (2019): „V posledních letech se stále častěji potvrzuje, že nedostatky v komunikaci snižují důležitost a přijímání vědeckých výsledků ve veřejnosti. Nejen v klimatologii, má to obecnou platnost. Proto považuji ocenění komunikace změny klimatu za pozoruhodný a důležitý počin. Oceněnému přeji hlavně chápavé posluchače.“

Pavel Jungwirth, Učená společnost ČR: „Věda podává jasný a stále přesnější obraz klimatické změny a lidského podílu na ní. Pokud ale tyto poznatky nebudou srozumitelně a přesvědčivě komunikovány široké veřejnosti, která pak může ovlivnit i politická rozhodování, zůstaneme na půl cesty. Proto je tu Cena za komunikaci klimatu jako povzbuzení k dalším krokům na správné cestě.“

Kontakty:
Michal Broža, Informačního centrum OSN v Praze | broza@un.org, tel. 724 020 611
Pavel Jungwith, Učená společnost ČR | pavel.jungwirth@uochb.cas.cz, tel. 739 002 228 
Jan Kaliba, zpravodaj Českého rozhlasu | Jan.kaliba@rozhlas.cz, tel. 724 501 696
Anna Holligan, zpravodajka BBC v Nizozemsku | anna.holligan@bbc.co.uk

Fotogalerie

¹⁾ United in Science, 2024. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP.

Expertní Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)^[1] se 15. listopadu 2023 stal v pořadí pátým laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu v Česku. Organizátoři udělili i dvě čestné ceny ve stejné kategorii za mimořádný počin. 

Cena je určena vědcům a expertům a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

„Tým výzkumnic a výzkumníků Klimatýmu AMO pod vedením Tomáše Jungwirtha Březovského odvádí už několik let skvělou analytickou i popularizační práci věnovanou ochraně klimatu a souvisejícím opatřením a politikám napříč sektory v ČR i na mezinárodní úrovni. Do veřejné debaty vnáší významná témata a přesvědčivě je datově podkládá a interpretuje. Publikuje výstupy na strategické otázky klimatické změny. Vynikajícím způsobem komunikuje s vědou, politikou, praxí a veřejností. Často se objevuje v důležitých médiích. Formou seminářů a panelových diskusí vede dialog s politiky, tedy přímo s těmi, kteří nejvíce potřebují porozumět změně klimatu a jejím řešením,“ píše nominační výbor ve zdůvodnění udělení Ceny.

Na slavnostním předání Ceny v pražském Kampusu Hybernská, společném zařízení Magistrátu hl. města Prahy a Univerzity Karlovy, ocenila Učená společnost laureáta peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků, kdy byli oceněni: klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla a tým Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a polární ekoložka Marie Šabacká (2022). 

Organizátoři letos udělili i dvě čestná ocenění za mimořádný počin. Získali je vedoucí vzdělávacího centra TEREZA Petr Daniš za knihu „Klima je příležitost“ (TEREZA, 2023) a sociolog a analytik Vojtěch Pecka za knihu „Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací“ (Alarm a UTOPIA libri, 2023). V předchozích letech čestné ocenění obdrželi ekolog, politik a vysokoškolský pedagog Bedřich Moldan (2021) a genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám (in memoriam 2022).

Programem v Kampusu Hybernská v Praze provázela moderátorka České televize Kateřina Poláková. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek všech oceněných a zvláštního hosta, ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jana Konvalinky (přednáška Nástrahy a příležitosti komunikace vědy: příklad pandemie COVID-19), je k dispozici na YouTube: https://bit.ly/cenaklima23 .

Background

Celosvětové emise CO2 z fosilních paliv v roce 2022 oproti 2021 vzrostly o 1 %. Přispěl k tomu především růst spotřeby ropy v důsledku oživení leteckého průmyslu. Podle předběžných odhadů byly celosvětové emise CO2 z fosilních paliv v lednu až červnu 2023 o 0,3 % vyšší než ve stejném období 2022. Podle IPCC může globální oteplení už v roce 2030 dosáhnout hranice 1,5 °C. Současné politiky zmírňování změny klimatu povedou v tomto století ke globálnímu oteplení o 2,8 °C ve srovnání s předindustriální dobou. Je třeba okamžitě a bezprecedentně snížit emise skleníkových plynů, píše se v nejnovější souhrnné zprávě o vědeckém poznání United in Science^[2], kterou každoročně vydává OSN. „Věda je pro řešení klíčová,“ píše v předmluvě zprávy generální tajemník OSN António Guterres.

### 

Klimatým: „Klimatická krize je mimo jiné politickým problémem. Přímo souvisí s rozložením moci a bohatství ve světě a její dopady budou často paradoxně nejhorší právě tam, kde je podíl na emisích skleníkových plynů vůbec nejmenší. Česko naopak patří mezi největší historické emitenty a náš blahobyt obrazně stojí na ramenou miliard tun spáleného uhlí. Podíváme-li se na připravenost podporovat státy globálního Jihu v jejich úsilí nebo na vlastní klimatické ambice, je jasné, že svému dluhu nedostáváme. Potřebujeme mluvit i o negativních dopadech dekarbonizace a jak během transformace chránit ty slabší a ohroženější. Jedna věc je stát za klimatickou vědou, která nám dává jasně nahlédnout hloubku krize. Druhá věc je nalézat východiska a brát do úvahy jejich společenské, ekonomické či ekologické implikace. Tady už nemůžeme od vědy očekávat jasné odpovědi. Kromě dat jde totiž o hodnoty, zájmy a názory. To nejlepší, co můžeme dělat pro smysluplnou diskuzi o klimatických politikách, je být ohledně toho transparentní a žádat totéž od ostatních.“

Libor Grubhoffer, Učená společnost ČR: „Učené společnosti České republiky leží na srdci udržitelnost života na Zemi a ta je přímo podmíněna udržitelným klimatem. Člověk však svojí krátkozrakou činností ve prospěch exponenciálního růstu ekonomické prosperity a blahobytu prohlubuje negativní dopady na klima. Děje se tak v globálním měřítku. Naštěstí si lidstvo začalo uvědomovat naléhavost situace a díky soustředěnému tlaku odborníků z oblasti přírodních i společenských věd a komunikace se i v klimatu blýská na lepší časy. Do mozaiky pozitivních změn přispívá i společná Cena za komunikaci klimatu, kterou již tradičně uděluje pražské Informační centrum OSN s Učenou společností ČR.“

Michal Broža, OSN v ČR: „Efektivní, na vědě a datech založená komunikace je jedním z klíčů k řešení klimatické změny. Pomáhá veřejnosti lépe se orientovat ve složitém tématu a podporuje racionální politické a ekonomické rozhodování.“

Kontakty:
Libor Grubhoffer, předseda Učené společnosti ČR 
libor@bc.cas.cz, tel. 723 727 269
Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze 
broza@un.org, tel. 724 020 611
Tomáš Jungwirth Březovský, projektový koordinátor a analytik, Klimatým AMO
tomas.jungwirth@amo.cz, tel. 605 103 016

###

Polární bioložka Marie Šabacká z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se stala v pořadí čtvrtou laureátkou Ceny za komunikaci změny klimatu. Organizátoři udělili i čestnou cenu ve stejné kategorii za celoživotní přínos. Získal ji genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám. Krátce před slavnostním ceremoniálem zastihla pořadatele smutná zpráva, že oceněný vědec 29. listopadu ve věku 83 let zemřel. Účastníci akce ho uctili vzpomínkou a minutou ticha.

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou^[1]. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

Marie Šabacká se zabývá dopady změny klimatu na pevninské ledovce a polární oblasti, které procházejí pod vlivem sílícího oteplování rychlejšími a dramatičtějšími změnami než jiné části světa. „Předkládá veřejnosti důležité zprávy o stavu a proměnách kryosféry s důrazem na souvislosti s dalšími ekosystémy. Poznatky o změně klimatu dokáže přiblížit srozumitelně a poutavě na základě vlastní zkušenosti a osobního příběhu s mírou naléhavosti, která tématu náleží. Je častým hostem respektovaných pořadů, jako je Fokus Václava Moravce v ČT nebo rozhovory DVTV, vystupuje v podcastech, na YouTube je k dispozici řada jejích přednášek. Problematiku změny klimatu komunikuje i na svém twitterovém účtu, kde má už více než 10 tisíc sledovatelů,“ píše se ve zdůvodnění udělení Ceny.

Učená společnost laureátku ocenila peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků. Svůj klimatický strom už zasadili laureáti této Ceny klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla se svým týmem Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a ekolog Bedřich Moldan (ocenění za celoživotní přínos, 2021).

Organizátoři již podruhé udělili čestné ocenění za celoživotní přínos. Získal ho genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám, koordinátor programu HAIE LF Ostravské univerzity, dlouholetý vedoucí Oddělení genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR za celoživotní úsilí o zlepšování kvality života lidí i životního prostředí. Dr. Šrám se po většinu své vědecké kariéry zabývá zdravotními riziky života v znečištěných oblastech. Jako předseda Komise pro životní prostředí AV ČR se dlouhodobě věnuje i širším aspektům ochrany životního prostředí.

Programem předání ocenění za komunikaci změny klimatu v ČR v budově Technologického centra UMPRUM v Praze provázela moderátorka České televize Kateřina Poláková. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek obou oceněných je k dispozici na YouTube: https://bit.ly/cenaklima22.

Background

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře nadále rostou. Závazky v oblasti zmírňování dopadů klimatické změny jsou pro dosažení cílů Pařížské dohody nedostatečné. Je třeba přijmout intenzivnější opatření, aby se zabránilo pokračujícímu oteplování, které zvyšuje pravděpodobnost nevratných změn v klimatickém systému. Dopadům změny klimatu jsou vystaveny miliardy lidí, nejvíce ohrožuje ty nejzranitelnější. Adaptace je pro snížení rizik klíčová, píše se v nejnovější souhrnné zprávě o vědeckém poznání změny klimatu United in Science^[2], kterou každoročně vydává OSN. 

### 

Marie Šabacká, 4. laureátka Ceny: „Klimatická krize je jednou z největších výzev současnosti. Je potřeba, abychom se semkli a spolupracovali při hledání řešení. Přesto je veřejný prostor dál plný fám a mýtů, které zpochybňují i základní vědecká fakta. Kvůli špatné a nedostatečné komunikaci je společnost na tématu rozhádaná a rozdělená na lidi, kteří jsou frustrování, že děláme pro její zastavení málo, a ty, kteří jsou frustrovaní, že se tomuto podle nich vymyšlenému problému věnuje vůbec nějaká pozornost. Ztrácíme drahocenný čas. Pokud nechceme, aby se klimatická krize vymkla kontrole, čeká nás v nejbližších letech odklon od fosilních paliv a s tím spojená transformace a modernizace energetiky, průmyslu i dopravy. Bez souhlasu nebo alespoň pochopení veřejnosti to nepůjde. Proto je tak důležité, aby ve veřejném prostoru zaznívaly pravdivé informace, a to nejen o děsivé ceně za neřešení klimatické krize, ale také o příležitostech, které nám transformace na čistší, obnovitelné, zdroje může přinést.“

Pavel Jungwirth, Učená společnost ČR: „Mám radost z toho, jak přibývá odborníků, kteří dokáží změnu klimatu a aspekty s ní spojené přesvědčivě a srozumitelně komunikovat s veřejností. I když to samozřejmě dělá výběr laureáta či laureátky ceny rok od roku těžší, to je ale dobrý problém.“

Michal Broža, OSN v ČR: „Změna klimatu zaujala v posledních dvou letech i v Česku nepřehlédnutelné místo ve veřejné diskusi. Její komplexnost vyžaduje srozumitelnou a na vědeckém poznání založenou komunikaci. Tímto oceněním ji chceme podporovat a pomáhat rozvíjet.“

Hana Müllerová, Ústav státu a práva AV ČR: „Tak závažný problém, jako je klimatická krize, nelze vyřešit bez nástrojů práva. Zároveň právo potřebuje vědu, aby mohlo přinášet informovaná a účinná společenská opatření. Musí využívat všechny dostupné a aktuální poznatky přírodních i společenských věd. Komunikace vědeckých poznatků vůči veřejnosti i vůči tvůrcům politik a zákonodárcům je proto klíčová.“

^[1]Bázlerová Johana (Jsem v obraze), Bělíčková Klára (mluvčí F4F), Březovská Romana, AMO, Dlouhá Jana (COŽP UK), Chytrý Milan (Ústav botaniky a zoologie PřF MU), Kárníková Anna (Hnutí Duha), Mach Ondřej Martin (Ekolist), Marek Michal V. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe)), Mareš Jan (MŽP), Martínková Jitka (Klimakoalice), Míková Taťána (Česká televize), Moldan Bedřich (COŽP UK), Müllerová Hana (Ústav státu a práva AV ČR), Pixová Michaela (UNYP), Přibyla Ondráš (Fakta o klimatu), Pyšek Petr (Botanický ústav AV ČR, PřF UK), Sedláček Štěpán (ČRo), Skalická Petra (Varianty, Člověk v tísni), Sutlovičová Klára (European Climate Foundation), Tolasz Radim (ČHMÚ, IPCC), Trnka Miroslav, CzechGlobe (CzechGlobe, Medelova univerzita), Zábrž David (Asociace startupů), Zamouřil Jakub (Czechsight).

^[2] United in Science, 2022. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP). 

Ve středu 30. listopadu 2022 bude na slavnostním ceremoniálu v Technologickém centru UMPRUM udělena již počtvrté Cena za komunikaci změny klimatu v ČR. Na akci je možné se akreditovat prostřednictvím emailu unic-prague@un.org nebo facebookové události. Událost bude živě streamována od 16 hodin na YouTube (na stejném linku bude možné událost zhlédnout i ze záznamu).

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory. Více informací: www.cenazaklima.cz

Učená společnost laureáta/ku ocení peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předá symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků. Svůj klimatický strom už zasadili laureáti této Ceny klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla s týmem Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a ekolog Bedřich Moldan (ocenění za celoživotní přínos, 2021).

Programem předání ocenění provede moderátorka České televize Kateřina Poláková. 

Kontakty:

Pavel Jungwirth, místopředseda Učené společnosti ČR
pavel.jungwirth@uochb.cas.cz, tel. 739 002 228

Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze 
broza@un.org, tel. 724 020 611

Profesor Miroslav Trnka, vedoucí vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe) a profesor v Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně, převzal 18. listopadu 2021 v Akademii věd České republiky v Praze Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2021. Organizátoři poprvé udělili i čestnou cenu ve stejné kategorii za celoživotní přínos. Získal ji ekolog, vysokoškolský učitel a publicista Bedřich Moldan.

Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné nejvážnějších hrozeb současného světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory. Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky.

Profesor Miroslav Trnka se věnuje výzkumu meteorologického a zemědělského sucha a dalších dopadů změny klimatu. Vede výzkumné týmy provozující portály intersucho.cz, klimatickazmena.cz, firerisk.cz a nejnověji agrorisk.cz. Portály jsou aktualizovány na každodenní bázi, poskytují zdarma cenné informace o klimatické změně široké veřejnosti a slouží jako systémy včasného varování pro zemědělce a další skupiny obyvatel ČR. Je autorem řady studií v prestižních mezinárodních časopisech jako Nature Climate Change nebo International Journal of Climatology. „Dlouhodobě se věnuje komunikaci bioklimatologie a problematiky změny klimatu v médiích a na veřejných fórech. Jeho zasvěcené komentáře umožnují čtenářům a posluchačům pochopit, že se globální změna týká každého z nás,“ píše se ve zdůvodnění udělení Ceny.

O držiteli za rok 2021 rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou[1]. Členství ve výboru je čestné a osobní. Více: www.cenazaklima.cz.

Učená společnost laureáta ocenila peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu s konví na zalévání. Jde o pokračování tradice z prvního ročníku. Svůj klimatický strom už zasadili laureáti této Ceny Radim Tolasz (2019) a Ondráš Přibyla se svým týmem Fakta o klimatu (2020).

Organizátoři letos poprvé udělili také čestné ocenění za celoživotní přínos. Získal ho ekolog, vysokoškolský pedagog, publicista a bývalý politik, profesor Bedřich Moldan, zakladatel a současný zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, „za celoživotní úsilí o zlepšování kvality životního prostředí, přírody a vztahů lidí k přírodě i mezi sebou. Dále za dlouholeté úsilí o vyzdvižení problematiky změny klimatu v oblasti výzkumné a expertní, publicistické, politické i v oblasti občanské a pedagogické.“

Programem v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě v Praze provázela moderátorka České televize Kateřina Poláková. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek obou oceněných je k dispozici na YouTube.

Klimatická změna ve světě

Pandemie COVID-19 klimatickou změnu nezpomalila. Emise CO2 se po krátkodobém poklesu rychle vrátily tam, kde byly a ani se neblíží k cílům na snižování. Pět let po přijetí Pařížské dohody je rozdíl mezi potřebnou a skutečnou úrovní emisí obrovský. Pro udržení hranice oteplení do 1,5 °C musí být o 32 GtCO2 nižší, než jsou současné závazky států, píše se v nejnovější souhrnné zprávě o vědeckém poznání změny klimatu United in Science [2], kterou každoročně vydává OSN. „Pokud nedojde k rychlému a rozsáhlému snížení emisí, stane se udržení oteplení do 1,5 °C pouhou iluzí a pro lidstvo to bude mít katastrofické důsledky,“ říká v úvodu zprávy generální tajemník OSN António Guterres.

„Dvouletá zkušenost s covidem ukazuje, jak důležitá je pro zvládání krizí komunikace a osvěta. Klimatická krize je ještě komplexnější než současná pandemie. Všichni víme, že se s klimatickým systémem něco významného děje, ale jen málokdo si uvědomuje, jak hlubokou transformací musíme projít. Touto cenou chceme přispět k rozvoji kritické klimatické diskuse o nástrahách a konkrétních řešeních,“ říká ke spolupráci s Učenou společností na projektu Cena za komunikaci změny klimatu vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža. Předseda Učené společnosti České republiky Pavel Jungwirth dodává: „Jasně a srozumitelně komunikovat změnu klimatu s veřejností je společensky srovnatelně důležité se samotným studiem tohoto tématu. Podobně jako laureáti z předchozích dvou let je i profesor Trnka skvělým příkladem, jak kvalitně bádat a zároveň se o výsledky dělit s širokým publikem například prostřednictvím projektu Intersucho.“

[1] Březovská Romana (AMO), Čadek Ondřej (MFF UK), Daniš Petr (vzdělávací centrum Tereza), Dlouhá Jana (COŽP UK), Doubravský Petr (FFF CZ), Gaillyová Yvonna (Institut Veronica), Chytrý Milan(PřF MU), Kvasničková Barbora (studentka, aktivistka), Marek Michal V. (CzechGlobe), Martínková Jitka (Klimakoalice), Mašková Martina (Český rozhlas), Míková Taťána (Česká televize), Moldan Bedřich (COŽP UK), Müllerová Hana (Ústav státu a práva AV ČR), Přibyla Ondráš (Fakta o klimatu, 2. laureát Ceny), Sedláček Štěpán (Český rozhlas), Sklenička Petr (rektor ČZU), Sutlovičová Klára (European Climate Foundation), Šrám Radim (KŽP AV ČR), Tolasz Radim (ČHMÚ, 1. laureát Ceny), Zamouřil Jakub (Czechsight), Zámyslický Pavel (MŽP).

[2] United in Science, 2021. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP). https://bit.ly/3CkO56e

Teoretický fyzik, lektor, mediátor a konzultant Ondráš Přibyla a jím založená skupina Fakta o klimatu převzali 27. října Cenu za komunikaci globální změny klimatu 2020. Akce se konala on-line prostřednictvím videokonferenčních platforem.

Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné nejvážnějších globálních výzev. Chce také přispět k přemosťování některých názorových rozdílů a podpořit kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. Letos byla cena udělena podruhé, prvním laureátem se loni stal klimatolog Radim Tolasz.

„Ondráš Přibyla a projekt Fakta o klimatu (www.faktaoklimatu.cz) usilují o srozumitelnou a přehlednou prezentaci vědeckých poznatků o klimatické změně. Shromažďuje data z odborných a vědeckých institucí (IPCC, ČHMÚ, NASA, Eurostat, WMO) a zpracovává z nich vizuální výstupy: grafy, tabulky, mapy a další přehledy s vysvětlením klíčových jevů. Infografiky podléhají licenci Creative Commons, která umožňuje svobodné sdílení při zachování autorských práv. Mohou tak být využívány ve vzdělávacím systému, médiích i v organizacích občanské společnosti,“ píše se ve zdůvodnění udělení Ceny.

O držiteli za rok 2020 rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou^[1]. Členství ve výboru je čestné a osobní. 

Fakta o klimatu, zapsaný ústav, založil v květnu 2019 teoretický fyzik, lektor, mediátor a konzultant Ondráš Přibyla. Společně s ním tvoří tým dalších jedenáct mladých profesionálů z oborů informatiky, práce s daty a komunikace, klimatologie nebo vzdělávání: Tomáš Protivínský, Martin Ukrop, Jan Krčál, Kristýna Zákopčanová, Oldřich Sklenář, Kateřina Kolouchová, Matěj Grabovský, Martin Křivánek, Ondřej Pechník, Marek Lahoda, Eliška Vlčková.

Učená společnost laureáta ocenila peněžním darem ve výši 30 tisíc Kč. OSN v ČR předala symbolicky sazenice stromů s konví na zalévání. Jde o pokračování tradice z prvního ročníku, kdy první laureát Radim Tolasz obdržel a později zasadil jeden strom. Na jeho návrh budou letos zasazeny dva stromy a tradice bude pokračovat lineární řadou i do budoucna.

Po slavnostním udělení ceny následovala panelová diskuse s názvem Klimatická změna v době koronavirové, kterou připravila Učená společnost ČR ve spolupráci s Informačním centrem OSN. Pozvání přijali: laureát Ceny za komunikaci globální změny klimatu Ondráš Přibyla; rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová; ekolog Vojtěch Kotecký; a první laureát ceny, zástupce ČR v IPCC, klimatolog Radim Tolasz. Moderátorkou diskuse byla Kateřina Poláková z České televize. Záznam bude nejpozději ve středu 28. 10. k dispozici na YouTube kanálu Učené společnosti ČR: http://prednasky.jdem.cz.

OSN o klimatu

Vyplývá to z nejnovější zprávy OSN „United in Science 2020“^[2]. Zdůrazňuje sílící a nevratné dopady změny klimatu na ledovce, oceán, přírodu, ekonomiku a životní podmínky člověka. „Zažíváme nevídaný rok. Pandemie COVID-19 narušila život po celém světě. Současně akceleruje oteplování planety a klimatický rozvrat. Není pochyb, že klimatickou krizi musíme řešit a dostat ekonomický i společenský život na trajektorii udržitelnosti. Potřebujeme vědu, solidaritu a řešení,“ uvádí v předmluvě zprávy generální tajemník OSN António Guterres.

### 

Ondráš Přibyla, Fakta o klimatu. Facilitátor, lektor Nenásilné komunikace, laureát Ceny za komunikaci globální změny klimatu 2020: „Krize koronavirová a krize klimatická se v mnohém liší, ale mnoho mají společného. Myslím, že v obou případech jsou k rozumnému zvládnutí nutná dostupná a srozumitelná data. Také je potřeba dobře pracovat s modely a scénáři vývoje a nerozhodovat se jen podle dosavadního vývoje. Říkat si, že zatím to je ještě dobré, zatím to zvládáme, je jako řídit auto podle zpětného zrcátka – podle toho, jak vypadá cesta, která je za námi. Také vidíme, jak důležitou roli hraje komunikace, média, ale také konzistentní leadership, který posiluje důvěru ve společnosti. Obě krize jsou ale zcela odlišné v časové škále, ale i v tom, že na klimatickou změnu není a nebude vakcína.“ 

Pavel Jungwirth, předseda Učené společnosti ČR: „Každá krize je i příležitostí. Pojďme vzít koronavirovou krizi jako příležitost otočit kormidlo směrem ke klimatické udržitelnosti tak, aby naše děti o nás jednou mohly říci – pozdě, ale přece.“

Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity: „Desítky let aplikujeme model ekonomického růstu a maximálního zisku. Ukazatel HDP ale není jediný pro měření blahobytu. HDP může růst i v situaci, kdy lidé nemají přístup k pitné vodě. Teorie o ekonomickém růstu se zkrátka vyčerpala. Musíme hledat nová paradigmata. Důležitý je sociální prvek. Stát nemůže dělat pouze efektivní věci. Příkladem mohou být ochrana klimatu nebo sociální služby. To, že je společnost natolik rozvinutá, nakolik se dokáže postarat o své slabší jedince, se dá parafrázovat: každá společnosti je natolik rozvinutá, nakolik dbá na ochranu životního prostředí.“ 

Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN pro ČR: „COVID-19 dokázal zabrzdit ekonomiku, ale nezastavil změnu klimatu. Zkušenost s pandemií ukazuje, jak důležitou roli hraje v řešení krizí komunikace a osvěta. Věda poskytuje data, politici, firmy i občané se podle nich rozhodují. Cílem této ceny je vystavět most mezi vědeckým poznáním a poučeným rozhodováním.“

Marie Šabacká, polární vědkyně, PřF Jihočeské univerzity: „Reakce na pandemii COVID-19 odhalila, jak málo jsme schopni se připravit na jednu konkrétní a rychle se šířící hrozbu. I odborné autority jsou v době krize schopny vnést do veřejné debaty chaos, jenž přivádí občany k nedůvěře v ověřená fakta. To vede k ohrožení lidí a ekonomickým propadům, ze kterých se bude naše země dlouho vzpamatovávat. Klimatická změna není o nic menší hrozba. Je jen méně vidět a „plíží se“ na nás skrytěji. Jde o podstatně složitější problém, nedá se vysvětlit v jednom tweetu. Veřejný prostor je v Česku zahlcen mnohokrát vyvrácenými mýty o klimatické změně. Proto považuji za důležité ocenit odborníky, kteří věnují svůj čas tomu, aby veřejnou diskusi ovlivnili fakty a kritickým myšlením. Změna klimatu se týká každého z nás a podobně jako pandemie vyžaduje systémová opatření. Potřebujeme ověřená data, strategický plán a spolupracující společnost, která důvěřuje vědcům. Takový plán musí být připraven dlouho dopředu, abychom se podobně jako s koronavirem jednoho rána neprobudili a nezjistili, že už je pozdě a musíme jen zkusit uhasit požár, jemuž jsme mohli předejít.“

Kontakt:

Pavel Jungwirth, pavel.jungwirth@uochb.cas.cz, tel. 739 002 228

Michal Broža, broza@un.org, tel.  724 020 611

###

^[1] Ondřej Čadek (Matematicko-fyzikální fakulta UK), Jiří Dlouhý (Centrum pro otázky životního prostředí UK), Michaela Derynková (Czech Social Awards), Yvonna Gaillyová (Institut Veronica), Tomáš Jungwirth (Centrum pro dopravu a energetiku, AMO), Petr Kalaš (Ministerstvo životního prostředí ČR), Kárníková Anna (Hnutí Duha), Barbora Kvasničková (studentka, aktivistka), Michal V. Marek (Ústav výzkumu globální změny AV ČR CzechGlobe), Martina Mašková (Český rozhlas), Taťána Míková (Česká televize), Hana Müllerová (Ústav státu a práva AV ČR), Danuše Nerudová (Mendelova univerzita v Brně), Jitka Nováčková (influencerka), Michaela Pixová (Klimatická koalice), Petr Pyšek (Botanický ústav AV ČR, Přírodovědecká fakulta UK), Hana Svobodová (vzdělávací centrum Tereza, program Globe), Lucie Smolková (studentka, aktivistka), Klára Sutlovičová (European Climate Fundation), Marie Šabacká (Centrum polární ekologie JČU), Radim Tolasz (ČHMÚ, IPCC, první laureát Ceny), Jakub Zamouřil (Czechsight).

^[2] United in Science, 2020. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, Global Carbon Project a MetOffice. https://public.wmo.int/en/resources/united_in_science