Ve čtvrtek 24. září 2020 se sešel na hybridním jednání (osobní setkání v kombinaci s on-line) nominační výbor Ceny za komunikaci globální změny klimatu, aby hlasováním rozhodl o držiteli/ce za rok 2020. Zúčastnilo se 20 z 22 členek a členů výboru. Již tedy známe druhého laureáta/ku tohoto prestižního ocenění. Jméno se veřejnost dozví na slavnostním předání Ceny dne 27. října od 16 hod. v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.
Vzhledem k vývoji pandemie máme připravenou i on-line variantu ceremoniálu. Po předání bude následovat panelová diskuse o klimatických výzvách a řešeních. Obsazení panelu: 2. laureát/ka ocenění za komunikaci změny klimatu, rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová, ekolog z Centra pro otázky životního prostředí UK Vojtěch Kotecký a klimatolog z ČHMÚ Radim Tolasz. Moderátorkou diskuse bude Kateřina Poláková z redakce vědy České televize.
Projekt, který vznikl před rokem v předvečer světového summitu OSN o změně klimatu, letos společně koordinují a zaštiťují OSN Česká republika a Učená společnost ČR. V září 2019 se prvním laureátam stal klimatolog ČHMÚ a zástupce Česka v IPCC Radim Tolasz.
Cílem výročního udílení Ceny je vyzdvihnout důležitost informací a znalostí o změně klimatu pro osvětu, diskusi a řešení zásadního tématu doby. Chce přispět k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi a přemostit některé názorové rozdíly a podpořit kulturu kritické diskuse mezi různými obory, která by pomohla postupně odstraňovat rozdělení, která tak komplexní téma může ve společnosti vytvářet.
V předvečer summitu OSN pro klimatickou akci[1] byla dnes v Praze udělena „Cena za komunikaci globální výzvy změny klimatu“. Prvním laureátem se stal Radim Tolasz, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu a zástupce ČR v mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC ).
„Dlouhodobě usiluje o popularizaci změny klimatu z hlediska poznatků vědy. Píše pravidelný blog, vystupuje v médiích i na veřejných fórech, komunikuje na sociálních sítích o příčinách i možných dopadech změny klimatu, jednoduchým jazykem vysvětluje složité klimatické jevy i např. činnost Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Veřejně sděluje své postoje k možným řešením v oblasti adaptací a snižování emisí. Jako zástupce ČR v IPCC sehrává důležitou roli při prezentaci zpráv tohoto mezinárodního vědeckého panelu české veřejnosti. Svými aktivitami na poli osvěty je příkladem vědce, který chápe souvztažnost mezi vědou, politikou a veřejným životem,“ píše se ve zdůvodnění ocenění.
O držiteli ocenění rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou[2]. Členství ve výboru je čestné a osobní. Iniciátorem projektu je Informační centrum OSN v Praze.
Cenu Radimovi Tolaszovi předala Anna Šulc, v současnosti jedna z nejúspěšnějších osobností na českých sociálních sítích.
Globální emise jsou rekordní a jejich pokles zatím není v dohledu. Poslední čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.
Podle nejnovějších analýz lze rozhodnou akcí snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Svět má Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.
Generální tajemník OSN António Guterres proto na 23. září 2019 svolal do New Yorku „Summit pro klimatickou akci“ (Climate Action Summit[3]) a vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Cílem celého mezinárodního společenství pak má být snížení emisí do roku 2030 o 45 procent a uhlíková neutralita do roku 2050.
Jedním z hlavních aktuálních úkolů je zcela zastavit dotace do fosilních paliv a do zemědělství s vysokým podílem emisí a přejít k obnovitelným zdrojům energie, elektromobilitě a dalším klimatickým opatřením. Bude nutné stanovit cenu za uhlík, která odráží skutečné náklady emisí, ať už jde o klimatická rizika nebo rizika zdravotní způsobená znečištěným ovzduším. Je nutné urychlit uzavírání uhelných elektráren, zastavit výstavbu nových a nahradit pracovní místa zdravějšími alternativami, uvádí OSN v podkladech k summitu[4].
Generální tajemník Guterres v souvislosti se summitem vyzval všechny státy, aby se zaměřily na čtyři prvotní oblasti transformace. 1. Přesunout daňovou zátěž z platů lidí na uhlíkové emise; 2. Zastavit dotace fosilních paliv; 3. Do roku 2020 ukončit výstavbu nových uhelných elektráren; a 4. Rozvíjet zelenou ekonomiku namísto šedé.[5]
###
Radim Tolasz, klimatolog, laureát ocenění: „Svět dnes diskutuje o tom, jak snížit emise, abychom pomohli klimatu. V Česku diskutujeme, jestli vůbec se otepluje a pokud ano, jestli je možné z toho vinit člověka a pokud ano, tak jestli je člověk zodpovědný za 30, 50, nebo 90 %. Svět dnes spojuje spalování fosilních paliv nejen s produkcí skleníkových plynů, ale i s bezprostředními dopady na zdraví obyvatelstva. U nás se divíme, že máme v době špatných rozptylových podmínek smogové situace a bráníme se aktivnímu snižování emisí, ke kterému jsme se zavázali v Pařížské dohodě. Investice do technologií, vědy a výzkumu, vzdělávání a zdraví lidí se přece musí v dlouhodobém horizontu vyplatit i ekonomicky. A je věcí ekonomů, aby k tomu směřovali a politiky o tom přesvědčili.„
Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN pro ČR, iniciátor projektu: „Změna klimatu je nejvážnější téma doby. Má potenciál ohrozit naši existenci. Soustředit se proto musíme na urgentní řešení. Ta existují, ale vyžadují hluboké změny, které musí začít hned teď. Ocenění za komunikaci změny klimatu chce přispět k odblokování současného narativu ‚jestli vůbec a proč se klima mění‘ k ‚jak zajistit klimaticky bezpečnou budoucnost, jaká řešení prosadit a realizovat‘“.
Pavel Jungwirth: „Atmosférická věda má za sebou dva nesporné úspěchy s pozitivními důsledky pro celé lidstvo. V sedmdesátých letech vědci upozornili na nebezpečný mechanismus ničení stratosfé-rického ozónu průmyslově vyráběnými freony. Už v následujícím desetiletí přišel Montreálský protokol s celosvětovým zákazem výroby a prodeje freonů a dnes se ozónová díra začíná pomalu hojit. Stejně tak vědecké poznatky o mechanismu znečištění atmosféry v našich zeměpisných šířkách (tzv. Londýnský smog) a v subtropech („Losangeleský smog“) přiměly postupně politiky k akcím, které v posledu vedly k dramatickému vyčištění atmosféry velkých městských aglomerací. Nyní stojíme před ještě náročnější celoplanetární výzvou udržet změnu klimatu v přijatelných mezích, pro kterou je třeba spojit vědeckou práci s iniciativami občanské společnosti, aby došlo k rozhodné politické akci.“
Barbora Kvasničková, mládežnická delegátka ČR při OSN: „My mladí neusilujeme o generační vzpouru; ve vlastním zájmu chceme zajistit klimaticky stabilní budoucnost. Když nám to současný systémový stav neumožňuje, musíme se ozvat. Klimatický summit v New Yorku by měl naše snažení ještě zesílit. Máme skvělou příležitost postavit se výzvě, jaká tu ještě nebyla. Do řešení musíme mít možnost zapojit se všichni bez ohledu na věk, pohlaví, původ nebo finanční situaci.„
Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu: „Upřímně gratuluji panu Tolaszovi k získání ocenění. Odborníci na klimatickou změnu, jako pan Tolasz, mají před sebou velmi náročnou a zodpovědnou cestu. Nelehkou věcí je to, jak odborné informace a zjištění předávat široké laické veřejnosti. Jsem nesmírně rád, že ocenění získává právě Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ. Prakticky každý den je v kontaktu s veřejností i zástupci médií. Mezi jeho vzácné vlastnosti patří to, že svou řeč dokáže přizpůsobit jakémukoliv publiku, ať už jde o laiky nebo mezinárodní plénum odborníků. Vážím si jeho práce a doufám, že mu jeho práce bude v budoucnu přinášet spoustu radosti.“
Lucie Smolková, koordinátorka Fridays For Future v Brně, držitelka tzv. zelené jízdenky na mládežnický klimatický summit OSN v New Yorku (21. září): „Je skvělé, že na summit OSN jsou přizvaní i mladí z celého světa. Jsem zvědavá na studenty třeba ze střední Afriky, Jižní Ameriky nebo ostrovních států. Pro ně jsou dopady změny klimatu denní starostí. Setkání bude vzájemně obohacující a pomůže nám porozumět problémům v širších souvislostech. A až jednou bude tíže řízení světa na bedrech naší generace, dokážeme na toto pamatovat a hledat efektivní řešení společně.„
Kontakt: Michal Broža, broza@un.org, tel. +420 724020611
[1] Background o summitu česky na https://www.osn.cz/akce-pro-klima-summit-osn-2019/
[2] Yvonna Gaillyová (Institut Veronica), Miroslav Havránek (Cenia), Tomáš Jindříšek (Dark Side), Soňa Jonášová (INCIEN), Pavel Jungwirth (Akademie věd České republiky), Petr Kalaš (Ministerstvo životního prostředí ČR), Anna Kárníková (Hnutí Duha), Michaela Klakurová (Studio Družina), Jan Krajhanzl (Masarykova univerzita), Barbora Kvasničková (mládežnická delegátka České republiky při OSN), Martina Mašková (Český rozhlas), Anna Mezgerová (studentka, Fridays for Future), Taťána Míková (Česká televize), Bedřich Moldan (Univerzita Karlova), Mark Rieder (Český hydrometeorologický ústav), Libor Stejskal (Univerzita Karlova), Klára Sutlovičová (Fórum rozvojové spolupráce), Michal Broža (Informační centrum OSN).
V pondělí 16. září 2019 bude v Praze poprvé udělena „Cena za komunikaci globální výzvy změny klimatu“. Cílem nového projektu je přispět k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na nejnovějším poznání založené veřejné diskuse, která je klíčová pro efektivní řešení současné nejvážnější globální výzvy.
Opakovaná sociologická šetření (Eurobarometr, Masarykova univerzita) ukazují, že česká veřejnost se v tématu orientuje jen málo, postrádá základní informace a zároveň vykazuje nízkou míru podpory pro přijetí potřebných opatření na ochranu klimatu.
Cena je určena pro vědce a experty, kteří se zabývají problematikou změny klimatu. Iniciátorem ocenění je Informační centrum OSN v Česku (UNIC), výběrem laureáta je pověřen nominační výbor složený z osobností z akademické obce, institucí státu, nevládního sektoru, médií, soukromé sféry i mezinárodních organizací. Rozhodují z titulu své osoby.
Akce bude pojata jako společenské setkání, na programu je vystoupení iniciátora projektu Michala Broži, vedoucího kanceláře OSN v ČR, delegátek globálního summitu mladých v OSN v New Yorku Barbory Kvasničkové a Lucie Smolkové, s keynote vystoupí vědec Pavel Jungwirth z Akademie věd ČR a ve druhé části programu samotný/á první laureát/ka.
16. září 2019, 16 – 18 hod.
Informační centrum OSN
Železná 24, Praha 1 (3. patro)
Účast novinářů včetně fotografů a kameramanů je vítána. Prosíme registrujte se do pátku 13. září do 13 hod. na info.prague@unic.org (Veronika Vildmanová, 255 711 645).
Globální emise jsou rekordní a zatím nevykazují tendenci k poklesu. Poslední 4čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně C. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.
Dopady klimatické změny můžeme pozorovat všude na světě. Jde o nejdůležitější téma doby. Vedle rizik a zřejmých ohrožení musíme ale vidět i existující řešení, která umožní přejít na čistší a odolnější ekonomiku. Podle nedávné zprávy New Climate Economy Report může klimatická akce v porovnání s „business as usual“ v příštím desetiletí vygenerovat ekonomický výnos ve výši 26 bilionů dolarů. Jde tedy nejen o nutnou, ale i výhodnou investici.
Nenovější analýzy ukazují, že rozhodnou akcí lze snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a ještě lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Máme Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.
Uhlíková neutralita do roku 2050
Zatím je změna klimatu rychlejší než schopnost lidstva adekvátně reagovat. Šéf OSN António Guterres proto na 23. září 2019 svolal do New Yorku „Summit pro klimatickou akci“ (Climate Action Summit) a vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Cílem celého mezinárodního společenství pak má být snížení emisí do roku 2030 o 45 procent a uhlíková neutralita do roku 2050. Pro celý svět.
Byznys stojí na naší straně. Akcelerace klimatických řešení může posílit ekonomiku, vytvořit nové pracovní příležitosti a současně snížit znečištění ovzduší, zlepšit ochranu ekosystému a biodiverzity a vůbec celé oblasti životního prostředí.
Nové technologie již dokáží generovat energii při nižších nákladech než fosilní ekonomika. Slunce a pobřežní vítr jsou nyní nejlevnějšími velkými zdroji energie prakticky ve všech hlavních ekonomikách. Musíme ale uvést do pohybu další radikální změny.
Jedním z hlavních aktuálních úkolů je zcela zastavit dotace do fosilních paliv a do zemědělství s vysokým podílem emisí a přejít k obnovitelným zdrojům energie, elektromobilitě a dalším chytrým klimatickým opatřením. Bude nutné stanovit cenu za uhlík, která odráží skutečné náklady emisí, ať už jde o klimatická rizika nebo rizika zdravotní způsobená znečištěným vzduchem. Je nutné urychlit uzavírání uhelných elektráren, zastavit výstavbu nových a nahradit pracovní místa zdravějšími alternativami, aby transformace byla spravedlivá, inkluzivní a zisková.
Na summit do New Yorku nemíří jen političtí představitelé států, ale i zástupci soukromého byznysu, nevládních organizací, místních samospráv a mezinárodních organizací, aby společně vypracovali plán opatření v šesti hlavních oblastech: 1. globální transformace od fosilních zdrojů k obnovitelné energetice a zvýšení energetické účinnosti; 2. udržitelná a odolná infrastruktura a města; 3. udržitelné zemědělství; 4. udržitelný management lesů a oceánů; 5. odolnost a adaptace na dopady změny klimatu a 6. financování a investice do bezuhlíkové ekonomiky.
